Co je to laskavost? Co je to druhým pomáhat? Tak na tyto věty si odpověděli žáci 2. třídy, kteří se zapojili do celorepublikového projektu "Jsem laskavec". Z několika daných námětů si vybrali nejen název Skřítci z Duban (přece skřítci nosí štěstí), ale také konkrétní pomoc. Vybrali to, co je jim nejbližší. A to pomoc dětem a rodičům, kteří nemají to štěstí a nemají svůj vlastní domov. Společně se svými rodiči nachystali a přinesli oblečení, boty, hračky, knížky a někteří také své milované plyšáčky. Plné krabice věcí jsme po domluvě předali Azylovému domu pro osamělé rodiče s dětmi v Prostějově. Děti v Domově měli radost, jen díky GDPR jsme nemohli zachytit ten první prožitek. Ale co, stejně, dobrý pocit na srdci nemůže žádná fotka pokazit!

Text, foto:  Mgr. Lada Souralová

Nechvalně známí filmoví žáci Rousek, Bujnoch a Adámek uvažovali o přestupu na ZŠ Vrbátky, jelikož se doslechli, že tam škola končí o půl deváté… Když však zjistili, že ve čtvrtek 24.10. 2019 se opravdu končilo o půl deváté – ale večer, přestupové choutky je rychle přešly!!! Nejenom, že by se jim ve škole nechtělo být tak dlouho, ale hlavně neumí hrát šachy jako stovka místních žáků. Ti nejlepší se v uvedený čtvrtek sešli se svými rodinami na dlouho očekávaném 1. ročníku rodinného turnaje Šachový triangl, který byl pořádán místní školou za spolupráce Klubu přátel školy a OÚ Vrbátky.

Proč šachový a proč triangl? Všechno to začalo přímo pohádkově. Byl jednou jeden starý opuštěný hudební triangl a stejně starý oprýskaný šachový koník. Oba byli přesvědčeni, že už je nikdo nepotřebuje a nic pěkného je v životě nečeká. Naštěstí je našli ve skříni tři dobří lidé, kteří pravili: „Přestaňte naříkat, dejte se dohromady a vydejte se do světa štěstí naproti.“ A tak se i stalo. Triangl s koníkem doputovali do Duban, kde na ně ve školní budově (patřící ZŠ Vrbátky) čekalo třináct rodinných týmů, které o Šachový triangl svedly lítý boj. Každý tým tvořila dvojice složená z žáka školy a jeho rodiče či prarodiče. Připraveni byli kluci, holky, tátové, dědečkové a taky jedna maminka a v kotli plno fanoušků. Turnaj byl slavnostně zahájen zapálením šachového ohníčku a místní šachovou hymnou. Nechyběly parádní šachové bitvy, slzy radosti i smutku, soustředění, únava i euforie. O postupu mnohdy rozhodovala zdejší šachová specialita – čtyřhra, kdy se při tazích bez nápovědy střídali oba spoluhráči, aby tak prokázali myšlenkové táhnutí za jeden provaz, což někdy unaví. K osvěžení pak byly připraveny kanapky, šachohubky a šachola…

Náročným hracím pavoukem nakonec nejlépe prošel tým složený ze čtvrťáka Vojty Hrbaty a jeho dědečka s pohádkovým jménem Miroslav. Na jeden rok tak oba dostali do péče putovní Šachový triangl, do trvalého vlastnictví pak cenu od Obecního úřadu a tak jako ostatní týmy i dárkový balíček, který každá rodina přinesla jako startovné. Spokojena tak mohla být všechna tři tria – DĚTI, RODIČE a PRARODIČE… ŠKOLA, KLUB PŘÁTEL ŠKOLY a OBEC… VRBÁTKY, DUBANY a ŠTĚTOVICE … a jednou možná bude i trio Rousek, Bujnoch a Adámek - pokud se ovšem hoši zapíšou do jednoho z našich pěti šachový kroužků! O tom, že by to stálo za pokus, svědčí slova pana Zbyňka Kracíka – znalce mládežnického šachu na Prostějovsku – na stránkách Olomouckého šachového svazu: „Ve Vrbátkách se pracuje se šachovou mládeží velmi dobře a na výsledcích je to znát.“ Za tato slova děkujeme a těšíme se na další šachová setkání.

Za pořadatele Pavel Řezníček

 Ve středu 23. října 2019 odstartoval v Prostějově 9. ročník Prostějovské žákovské ligy. Břetislav Štěpánek na sebe upozornil v této dlouhodobé soutěži již na konci minulého ročníku, kdy pravidelně získával 4 body z pěti možných, aby na tyto výkony navázal i ve středu, když dosáhl zatím svého nejlepšího umístění – po výhře nad favoritem Markem Moudrým skončil na celkovém 2. místě!!! Ale ani ostatní se neztratili! Zde jsou slova z článku organizátora akce pana Zbyňka Kracíka:

„Ve Vrbátkách se pracuje se šachovou mládeží velmi dobře a na výsledcích je to znát. Nováčci z této školy velmi dobře zaplnili místo po odchozích favoritech z minulých ročníků (Jiří Mikulka, Stanislav Novák…). Vždyť v první desítce se v 1. turnaji umístilo hned 5 hráčů ze ZŠ Vrbátky, z toho dokonce 2 děvčata (Ema Looseley skončila 1. mezi děvčaty a Bára Stužková skončila 3. mezi děvčaty.).“

V celkovém pořadí pak obsadily naděje naší „Šachové farmy“ dále uvedené příčky z 22 možných: 2. Břetislav Štěpánek (3.tř.), 4. Jan Giňa (3.tř.), 5. Ema Looseley (3.tř.), 9. Barbora Stužková (3.tř.), 10. Vojtěch Hrbata (4.tř.), 13. David Ustrnul (3.tř.) a 19. Jan Chyška (3.tř.). Nutno dodat, že turnaj je určen pro žáky 1. – 9. ročníku či odpovídajících tříd víceletých gymnázií z Prostějova a blízkého okolí. Blahopřejeme!

Text: Pavel Řezníček, foto Zbyněk Kracík

Ve čtvrtek 17. 10. 2019 se naše děvčata druhého stupně zúčastnila turnaje „O pohár starostů v přehazované“ v Klenovicích na Hané. Turnaje se při jeho druhém ročníku zúčastnilo všech pět základních škol, které jsou zapojeny do aktivit „Poháru starostů“ a mají druhý stupeň. Úroveň družstev se proti prvnímu ročníku výrazně zvýšila a většina soubojů probíhala velmi vyrovnaně. Za naší školu se zúčastnila dvě družstva. Lépe se dařilo děvčatům z 8. a 9. třídy, která ve složení K. Hálová, S. Mádrová, A. Mádrová, N. Oharková, E. Mlčochová, N. Tajovská, T. Petříková, B. Navrátilová, N. Mádrová a E. Hrbatová podlehla ve velmi bojovném finálovém zápase družstvu Klenovic a získala tak pohár za druhé místo. Přesto, že se mladším žačkám 6. a 7. ročníku nedařilo tak, jako jejich starším kamarádkám, bojovala ze všech sil a škole rozhodně neudělala ostudu. Všem účastnicím, gratulujeme a děkujeme za vzornou reprezentaci školy.

V pátek dne 20. září 2019 se žáci osmé a deváté třídy zúčastnili environmentálního programu Střediska ekologické výchovy IRIS Prostějov. Pod vedením zkušených lektorek byli žáci seznámeni přímo v terénu s přírodní památkou Velký Kosíř. V úvodu se dozvěděli o těžbě vápence ve Státním lomu u Čelechovic. Mimo jiné i to, že i když je hledání trilobitů v lomě zakázáno, děje se tak stále. Na zastávce „Na Posranci“ byl žákům vysvětlen název lokality a co vše obnáší obnova starého, zarostlého ovocného sadu. Středisko se o sad stará, jako o lokalitu nezbytnou pro vývoj larev motýlů a brouků. Na cestě k vrcholu Velkého Kosíře žáci se zájmem plnili úkoly připravené lektorkami. I když jsme na vrcholu Kosíře nevystoupali na rozhlednu, protože ji firma připravovala na sobotní slaňování, přesto jsme byli rádi, že jsme doputovali k cíli. Ranní chlad vystřídalo sluníčko a na zpáteční cestě do Čech pod Kosířem nás les překvapil velkým množstvím hub. Žákům patří pochvala za aktivní zapojení se do aktivit a sběru hub. Na obdobnou akci se těší K. Kubešová, L. Fusek.

Nahlédněte do naší FOTOGALERIE.

V pátek 6. září 2019 jsme v dubanské sokolovně navštívili zajímavý program pana  Zezuly. Tento bývalý učitel fyziky nám již v minulosti pomocí velkých a vlastnoručně vyrobených modelů názorně představil z čeho je složené a jak funguje lidské tělo. Letos si připravil neméně zajímavý pořad na téma Zákony. Poutavou formou se nám pokusil přiblížit nejenom některé zákonitosti v přírodě, ale i v lidském životě. Takové zopakování školních pravidel na začátku školního roku jistě všem přišlo vhod...Děkujeme za zábavné a poučné zpestření výuky a těšíme se, kdy k nám pan Zezula opět zavítá...

Pár fotografií z programu ZDE.

Text: Mgr. Pavel Řezníček, foto: Ing. Pavla Dřímalová

Začátek školního roku je pro 1. - 3. ročník tradičně spojen s přírodou. V minulých letech jsme navštěvovali ZOO na Svatém Kopečku, letos jsme se vypravili pod vedením pracovnic Ekocentra Iris na vycházku ke studánkám v okolí obce Seč. Vybrali jsme dobře  včetně počasí. Pro děti z naší bezlesé krajiny to byla pastva nejenom pro oči. Nad hlavami plachtilo káně lesní, pod nohama poskakovaly žáby (byť čínské výroby), u cesty bublal potůček Ptenka, v něm si hověli blešivci, na smrcích si pochutnával kůrovec... Slyšeli jsme ticho, jen občas rušené dětským švitořením během zajímavých her. Omámeni čistým lesním vzduchem a zabláceni pravým ptenčím blátem  jsme se spokojeně vrátili domů... A kdo měl štěstí, večer si mohl usmažit bedlové řízečky... Děkujeme Ekocentru Iris a možná se někdy s Irisem vydáme třeba za rysem...

Text: Pavel Řezníček, foto: Pavla Dřímalová